SKOČ DO VODY A PLAV

Publikován od Jan Procházka v Příběhy · Sobota 30 Lis 2024 · 2:30
Tags: skoč, do, vody, plav, cesty, řešení, kompromisy, smysl

Když jsem před asi 15 lety začal jako grafik pracovat pro více firem, byl živnostenský list nutností, byť jsem byl až do letošního léta stále především zaměstnancem nějaké firmy. Většinou bylo práce relativně dost, extra v obdobích, která jsou pro reklamu nejzásadnější, tedy na jaře a na podzim, kdy jsem pomalu nestíhal chodit spát …

Mnohokrát jsem během té doby zvažoval přechod pouze na freelancera, ale nějak jsem sám sebe nedokázal přesvědčit, že bych to dal, alespoň se stejným příjmem. Výsledkem bylo čím dál náročnější plánování času, a protože člověk fakt nemládne, na prahu padesátky jsem musel přidat kvalitní vitamíny, zrušit práci po nocích a přesunout jí na brzké ráno, nebo si vzít v práci dovolenou. Největší devizou však vždy bylo, že pro mne jak práce zaměstnance, tak práce grafika a postupně i fotografa byla vždy především zábavou. Díky tomu jsem zvládal tuhle pracovní symbiózu ještě dlouho po padesátce.

Nicméně v posledních dvou letech bylo na čase začít více poslouchat své tělo a s prací na živnost trochu přibrzdit. Začal jsem si více užívat času pro sebe, začal jsem více fotit a tlumil grafiku plus webdesign, ale i tak zůstal ten pracovní mix stále ve stejném složení, jen trochu v jiném poměru ingrediencí.

No a pak to tak nějak všechno dozrálo, a aniž bych o tom nějak extra dlouho uvažoval, jsem naplno fotografem, grafikem a webdesignerem na volné noze. Ten pocit, dělat něco, na co jsem se podvědomě těšil tolik let, je jen těžko popsatelný. Je to směsice radosti, nadšení, zadostiučinění a samozřejmě strachu …, protože velmi dobře vím, že grafiků, fotografů a webařů je v Česku fakt jako máku. Navíc jsem typický průměrný Čech, po druhé ženatý s většinou věcí na úvěr, což v tom rozhodování vždy hrálo nemalou roli.

Abych to nějak finančně pokryl, tak jsem vyslyšel kamaráda, který mě jako bývalého elektrikáře s 15letou praxí roky přemlouvá, abych šel dělat do jeho firmy alespoň na pár dní v týdnu, protože se mu nevede sehnat kvalitní lidi. Je to kompromis! Ale dovoluje mi dělat práci, kterou mám rád tak, jak chci já, za cenu dočasného návratu k profesi, od které jsem pře desítkami let s takovou chutí odešel.

Co z toho vyplývá? Že chcete-li něco dokázat, je třeba to nikdy nevzdat. Hledat cesty, řešení a často i kompromisy, jak dosáhnout věcí, o kterých jste přesvědčení že mají smysl, nebo po nich prostě jen toužíte. Nezapomínejte u toho sami na sebe a poslouchejte co vám říká vaše tělo. V opačném případě se může stát mnoho špatných věcí, které vám pak nedovolí pokračovat dál. Pokud se vám u toho navíc povede být člověkem, laskavým ke svému okolí, máte skoro vyhráno … 😉

Zatím nejsou žádné recenze.