MIZERNÝ RÁNO

Někdy jsou dny, kdy se probudíte. A máte pocit, že svět nejspíš končí za pár minut, tedy minimálně ten váš. A dnešní ráno začalo hóóódně v tomhle duchu. 😉

Zaspal jsem!!! A to přesně ve chvíli, kdy jsem měl odvézt do školy dceru, které se pravděpodobně moc nebude chtít vstávat, jak mě důrazně večer upozorňovala manželka. Nejdříve mi někdy před šestou zazvonil automatický budík, který jsem si zapomněl z doby mezi svátky přehodit na sedmou a já ho s odporem zamáčkl, a spal dál. Takže to nakonec byla dcera, kdo mě ráno o půl osmé nesměle budil, že už bychom asi měli jet.

Skočil jsem do auta, v domnění, že je zamrzlé díky katastrofickým zprávám o ledovce ze včerejšího večera, ale hurá - nebylo.  Zato pondělní silnice byly opravdu výživné, po svátcích jsme tam byly úplně všichni, ale my měli kliku, že to naším směrem docela jelo, hurá!

Dorazil jsem zpět domů, a u snídaně na mě ještě více dolehl povánoční splín začínajícího freelancera, podpořený několikatýdenní bolestí moudráku, která kulminovala na první svátek Vánoční a od tehdy až do teď jsem přežíval jen na tlumící chemii. No a pak se to najednou začalo měnit …

Napsal mi zubař, že mě zítra vezme, DPD mi dovezlo hotovou zakázku pro klienta, pak mi volal další zákazník, v podstatě jen aby pochválil mou dosavadní práci na projektu, a pak přišla zbrusu nová zakázka a navíc s přidanou hodnotou, která by mě do dnešního rána ani nenapadla.

Blbá nálada byla fuč, já zasedl ke kompu a celé dopoledne se mi pak dařilo posouvat věci tím správným směrem, zuby nezuby …

Někdy je zkrátka to nejvíc důležité, si v podobné situaci po ránu pořádně vynadat, poslat své vlastní démony důrazně na patřičná místa, "vzít pilu a řezat, co nádrž dá ...“! 😉