HRAJEME SPOLU ZA PARDUBICE

Přejít na obsah

HRAJEME SPOLU ZA PARDUBICE

Grafické studio proGras
Publikován od Jan Procházka v Reportáž · Neděle 19 Led 2025 ·  2:15
V dobách, kdy jsem se staral o marketing několika hodinářských brandů, jsem se potkal s BEKSOU neboli s pardubickým basketbalovým týmem. Tehdy jsem začal chápat, že úroveň pardubického basketbalu jde velmi rychle nahoru, a to i jako člověk, pro kterého je slovo sport s trochou nadsázky něco, téměř abstraktního.

Jedna z našich značek se stala partnerem klubu a později i časomírou Českého basketbalu, a to všechno především díky člověku, který má úžasnou schopnost propojovat věci, lidi, události, a ještě u toho stihne být vždy natolik lidsky pozitivní, že tím dokáže nakazit leckoho. Mluvím o předsedovi představenstva BK Pardubice, Pavlu Starovi 😉.

Beksa začala před mnoha lety spolupracovat s Pardubickou komorní filharmonií v projektu pod názvem HRAJEME SPOLU ZA PARDUBICE, jehož 11.  pokračování proběhlo letos 10. ledna v pardubické ENTERIA ARÉNĚ, a já měl tu možnost jako akreditovaný fotograf být u toho.
Miluju hudbu, tak nějak všeobecně a když jsem od táty dostal asi ve čtrnácti první desku s barokní hudbou od Georga Friedricha Händla / Water Music, svět se mi rozšířil o klasickou hudbu, hlavně o tu barokní, a posléze také o jazz, swing, trance, funky a spoustu jiných žánrů, které se možná ani nedají dost dobře spočítat.

A propojení hudby se sportem je přesně tím, co já - jako aktivní "nesportovec" dokážu ocenit jakožto fotograf a milovník hudby zároveň. Letos se s filharmonií spojilo neméně zajímavé těleso Pirate Swing Band s Jiřím Ševčíkem a hlavním hostem večera byl Matěj Ruppert z Monkey Bussines.
Být u něčeho takového, kdy dva skvělé orchestry dávají společně jazzové a swingové hity, by bylo skvělé i jen tak, ale když tam můžete být jako jeden z fotografů a volně to celé zachytit svým vlastním pohledem, to je úplně jiná úroveň zážitku. Snažím se vždy zachytit vše kolem, a to i věci, které s danou akcí zdánlivě moc nesouvisí, nebo jsou pro někoho nedůležité.

Zážitek to byl nezapomenutelný, nejen díky všem opravdu skvělým muzikantům, oběma zpěvákům a lidem v hale, kteří přesně věděli, na co jdou, ale pro mě především díky tomu rozměru s objektivem. Mixovalo se ve mně několik pocitů …, neuvěřitelná radost z té chvíle, strach, aby se snímky povedly přesně tak jak jsem je v danou chvíli chtěl a také jakási hrdost, že konečně dělám to, co mám tolik rád zrovna teď a tady.

No a o tom to vlastně všechno je … 😉



Zatím nejsou žádné recenze.
0
0
0
0
0
proGras | 2025 | blog
Návrat na obsah